Bylinky ve dvoře

motto

V minulosti byl dům okrašlován truhlíky s muškáty a afrikány. S nápadem dát do truhlíků něco užitečnějšího přišli obyvatelé domu až později. Od té doby se ale poměr bylinek ku klasické květeně každým rokem zvyšuje. Níže jsou uvedeny bylinky, které jsou během roku k dispozici všem obyvatelům domu na dvoře.

Máta (trvalka) - čerstvé listy se používají do omáček, moučníků, nápojů a salátů. Máta je jednou z ingrediencí do oblíbeného míchaného nápoje Mojito. Ze sušených listů a vrcholků stonků před rozkvětem se louhuje čaj, také se využívají při přípravě jehněčího masa či zeleniny. Máta je v lidovém léčitelství pro své protizánětlivé účinky používána proti kožním vyrážkám a také na revma. Pomáhá i při bolestech hlavy, ospalosti, podporuje zažívání a pocení, zabraňuje nadýmání.

Máta

Meduňka (trvalka) - má své místo v salátech, omáčkách na ryby, v majonéze, kyselém zelí. Také se dá přidat například do marinovaných ryb, drůbeže, vepřového masa a široké škály zeleninových jídel. Kromě slaných pokrmů ji lze ale úspěšně použít i do sladkých jídel a moučníků, ovocných salátů, želé, krémů a ovocných nápojů. V kuchyni se pro svou citrusovou vůni za čerstva přidává do míchaných nápojů a ovocných salátů. Meduňkový čaj z listů navozuje klid, příjemný spánek a dobré zažívání. Z listů se rovněž připravuje meduňkový likér. Sbírá se list nebo celá nať - zásadně před květem. Je třeba sušit ji rychle, ne však na slunci, vhodné jsou nízké teploty. Tradičně se používá vnitřně výluh samostatně nebo ve směsi, hlavně s kozlíkem a chmelovými šišticemi.

Meduňka

Šnitlik (letnička) – je oblíbenou naťovou zeleninou. Obsahuje hodně vitamínů a minerálů, zvláště B2, C, vápník a draslík. Má cibulové aroma, které povzbuzuje chuť k jídlu a podporuje trávení. Používá se čerstvý, ale nedoporučuje se v sušeném stavu, protože ztrácí své aroma. Lepší je šnitlik skladovat v zamražené podobě. V kuchyni má široké použití. Dá se jím ochutit chléb s máslem nebo polévky. Výborně chutná nasekaný do salátů či vaječných jídel, kde může nahradit cibuli, která má mnohem dominantnější chuť i vůni, ale i houbových pokrmů. Přidává se i k lehkým rybím specialitám nebo do omáček.

Česneko-pažitka (trvalka) - má plochou nať s jemným česnekovým aroma a vysokým obsahem vitamínu C. Konzumovat lze prakticky celou rostlinu. Listy lze nasekané použít do salátů, polévek, pomazánek, masových pokrmů, je používána při celkovém vyčerpání lidského organismu, při onemocněních ledvin a jater. Listy se i v dnešní době přikládají na hmyzí štípance.

Česnekopažitka

Dobromysl (trvalka) - nať dobromysli se používá zejména jako koření (pod názvem oregano); typickým použitím je kořenění pizzy. Kromě toho je též součástí provensálského koření, najde místo všude tam, kde běžně používáme majoránku, ale i mnohde jinde. Chuť je výrazná, ale odlišná od majoránky. Konzumní částí jsou jemně nasekané čerstvé lístky. Pro delší skladování jsou vhodné sušené drhnuté listy. Dá se ale také mrazit a poměrně dlouho vydrží v lednici. Používá se i na obklady a osvěžující koupele.

Petržel (letnička) - nasekané čerstvé listy se přidávají do polévek, omáček, brambor a rýže, salátů a salátových dresinků, sýrů i vaječných pokrmů. Také se hodí k přípravě rybích pokrmů, ale i k jiným masům, k dochucení majonéz a je součástí mnoha směsí koření. Velmi oblíbeným ochucovadlem zejména v italské kuchyni je gremolata. Je to směs sekané petrželky, citrónové kůry a česneku. Čerstvá petrželka vydrží v lednici velmi dlouho. Dá se ale také mrazit nebo sušit. Existuje rovněž mnoho receptů na pesto s petrželí, které též zachová její aroma.

Koriandr (letnička) - listy koriandru našly své uplatnění hlavně v asijské kuchyni, Jižní a Střední Americe. Je také součástí adžiky a koření se jím šašliky. Koriandr je ale vhodný i k rybímu masu, ozvláštní zeleninová jídla, ale i polévky a omáčky. Jeho typickým a zároveň dost univerzálním použitím je salsa z rajčat, chilli, červené cibule, limetové šťávy a nasekaných lístků koriandru. Tato salsa se skvěle hodí k většině druhů masa. Čerstvé listy koriandru mají oproti jiným druhům čerstvých bylinek velmi krátkou trvanlivost. Není dobré jej dlouho skladovat, protože lístky velmi rychle vadnou a žloutnou.

Koriandr

Majoránka (letnička) - používá se jako koření na dochucování polévek, omáček a masitých jídel. Ve staročeské kuchyni je nezbytnou přísadou bramborové polévky (bramboračky) a bramboráku (cmundy). Díky svému blahodárnému účinku na trávení se přidává do pokrmů z luštěnin, zelí či jiných tučných jídel. Čerstvá majoránka se hodí zejména do sekaného masa, také do skopového a hovězího, k bramborám, dušené zelenině a do nejrůznějších omáček a polévek, ale také k těstovinám a do salátových dresinků. Přidejte do rýže trochu másla a čerstvé majoránky a dodáte jí velmi příjemnou chuť a vůni. Vyniknout dává především chuti zvěřiny nebo pečeným játrům. Přidejte do rýže trochu másla a čerstvé majoránky a dodáte jí velmi příjemnou chuť a vůni. Velmi dobře se hodí také do lehkých zeleninových nebo vaječných salátů. Využívat ji lze v čerstvém i sušeném stavu. Její předností je, že neztrácí aroma, které se výborně snoubí s ostatními druhy koření, např. tymiánem.

Měsíček lékařský (letnička) - jeho hlavní využití je pro jaterní a žlučníkové potíže, menstruační a gynekologické problémy, kožní onemocnění. U měsíčku oceňujeme zejména jeho antiseptické, antibakteriální, hojivé a protizánětlivé účinky. Z měsíčku můžeme připravit čaj pro vnitřní užití, obklad nebo tinkturu, či mast pro zevní užití. Více zde.

Měsíček lékařský

Rukola (letnička) - je rostlina hojně pěstovaná jako listová zelenina. Používá se do salátů a polévek na pizzu nebo do těstovinových jídel, či jako ozdobná zeleň na různá složitější jídla či chlebíčky. Dává se také do baget jako pikantnější alternativa salátu nebo ji lze přidat do pomazánek místo pažitky nebo ředkviček, s nimiž má společnou štiplavou příchuť. Rukola najde své místo i v teplé kuchyni, můžete ji jen lehce orestovat na másle a zasypat sýrem nebo přidat do krémových polévek. Své místo má ale i v rizotu nebo ve šťouchaných bramborách, kterým dodá mimo jiné i barevnost. Dá se také přidat do slaného pečiva, například do burku. Jelikož je nenáročná na pěstění a odolná vůči mrazu, není problém si ji v českých podmínkách doma napěstovat čerstvou i na Silvestra. Rukola vydrží v lednici čerstvá relativně dlouho, pokud ji zabalíte do igelitového sáčku nebo vlhkého papíru. Její svěží pikantnost se také perfektně zachová v rukolovém pestu, které je skvělé jak na těstoviny, tak pod maso.

Rukola

Kopr (letnička) - bylina se používá především jako dochucovadlo k rybám a vařenému masu i syrové zeleniny, do mléčných omáček a polévek, pomazánek a salátů. Koprová nať je důležitou součástí jak bylinkového octa, tak nálevu na nakládané okurky, zelí a cibule. Kopr přidáváme k teplým pokrmům až těsně před podáváním, jinak voňavý a velmi snadno prchavý éterický olej vytěká. Listy nejsou jedinou částí rostliny kopru, která nachází uplatnění v gastronomii. Hlavně k nakládané zelenině se hojně využívají i semena. Protože mají daleko silnější a ostřejší aroma, jejich chuť a vůně se lépe uchovává při tepelném zpracování. K nakládání se dá ale využít i kvetoucí vrcholek, který je silnější chuti než listy, ale svěžejší než semeno. Koprový čaj působí tišivě při zažívacích obtížích a nadýmání. Díky svým močopudným vlastnostem je doporučován na ledvinová onemocnění. Kopr podporuje tvorbu mléka u kojících matek, podporuje tvorbu žaludečních šťáv, tiší kašel, pomáhá při nespavosti.

Kopr

Bazalka (letnička) - z rostlinky s jemně kořeněnou vůní se obvykle používají jen lístky. Můžete je nechat celé nebo je nasekat, rozdrtit či natrhat. Bazalku používejte čerstvou, lze ji také zmrazit, usušit či zpracovat do olejů, na italské pesto nebo na vegetariánská jídla, kterým dodává tu správnou chuť. Klidně lze použít i části květů. Výrazná chuť bazalky se znásobí tepelným zpracováním. Nebojte se ji proto využít do polévek, omáček, pizz, těstovin, luštěnin, k rybám a všem druhům masa, ať už k pečeným nebo grilovaným. Ve studené kuchyni je typická pro bylinkové octy, marinády, dresinky a saláty. Mladé listy bazalky se užívají k přípravě salátů a sušené listy jako koření zejména na maso, ryby, luštěniny, k ochucování tvarohu a uzenin, ale i do polévek a omáček. Silice získané z bazalky se také užívají při výrobě voňavek.

Tymián (trvalka) - lze použít jak ve směsi koření, tak samostatně. Jeho výhodou je, že se může přidávat do pokrmu hned na začátku přípravy a jen velmi pozvolna ztrácí intenzitu. Hodí se jak k masu, obzvlášť ke zvěřině, tak k zelenině, do nejrůznějších nádivek a omáček. V kombinaci s bobkovým listem a petrželí je vhodný do masových vývarů. Čerstvý tymián je také skvělý do mletého masa na karbanátky. Je třeba jej ale dávkovat opatrně, protože je velmi silně aromatický. Tymián se dá sklízet i při plném květu, ani tak neztrácí aroma jako některé jiné druhy. Nejvíce aromatických látek v listech je ale těsně před rozkvětem. Kromě uchovávání čerstvých snítek v lednici lze tymián také sušit a nakládat do oleje nebo octa a poté využít k zakapávání zeleninových salátů.

Tymián

Libeček (trvalka) - je významným polévkovým kořením a byl součástí původní receptury maggi. Hodí se do omáček, salátů, k různým druhům masa i k rybám. Dodá zajímavou chuť i luštěninám, bramborám a pomazánkám. Není výjimkou jeho použití do guláše a k pečenému masu. Protože obsahuje poměrně hodně aromatických látek, je třeba jej dávkovat opatrně. Také je dobré jej kombinovat s výraznějšími potravinami, aby zcela nepřehlušil hlavní ingredience. Výhodou je, že díky vysokému obsahu silic jej můžeme, narozdíl od většiny jiných bylinek, dávat do jídla již na začátku vaření. Kromě čerstvých lístků lze v gastronomii použít i další části rostliny. Semena libečku se přidávají do likérů, do chleba a jiného pečiva. Dají se použít i do salátů, rýže a bramborové kaše. Stonek lze dusit a podávat s bílou omáčkou. Mladé stonky se také kandují a nebo se jedí syrové polité octem a olejem.

Estragon (trvalka) - listy estragonu mají jemnou hořkosladkou kořeněnou chuť. Používá se k aromatizování vinných nebo ovocných octů, bylinkových másel, do nádivek, drůbeže, k pečeným a dušeným masům, do omáček, při nakládání zeleniny, k přípravě estragonové hořčice, při nakládání okurek, do čínských a francouzských pokrmů, k rýži a vařeným rybám, do salátů, polévek a marinád. Jako koření se používají čerstvé i sušené listy, často spolu se stonky. Pokrmům dodává pikantně trpkou příchuť. Estragon nepatří mezi bylinky, které se dají dlouho skladovat v lednici. Jeho listy brzy žloutnou a zahnívají. Lze z něj také připravit výluh v oleji. Estragon se do pokrmu přidává těsně před dovařením.

Estragon

Boží dřevec (ve stejném truhlíku jako je Estragon) - kořením jsou čerstvé nebo sušené mladé aromatické listy, které voní po citrónu a jsou velmi hořké. Používají se jen v malém množství ke kořenění tučného vepřového a skopového masa, pečené husy a kachny, ale také k ochucení koláčů, tvarohu, majonéz a salátů. Vzhledem k tomu že se jedná o velmi střapatou rostlinu používám větévku božího dřevce jako mašlovačku při grilování. Takto dodá masu dobrou příchuť a po grilování větvičku vyhodíme a nemusíme nic složitě mýt.

Saturejka (letnička) - aroma saturejky je velmi výrazné, a tak je třeba ji dávkovat s citem, příliš velké množství může pokrmu spíše uškodit. Hodí se zejména ke zvěřině, do smetanových a zeleninových polévek, bylinkového másla a zeleninových salátů. Často se také přidává do rybích pokrmů a do nádivek nebo také do chleba. Velmi vhodná je do luštěninových pokrmů, protože zmírňuje jejich nadýmavost. Saturejka je vedle rozmarýnu, bazalky, tymiánu a několika dalších složek součástí provensálského koření. V některých oblastech se přidává i do 'bouquet garni', což je svazek koření, který se vkládá do polévek a omáček. Aroma saturejky se velmi dobře zachovává sušením, ale lze z ní připravit i octový výluh.

Šalvěj (trvalka) – užívají se čerstvé nebo sušené listy barvy zelenošedé až stříbrošedé. Šalvěje chutnají trpce a lehce nahořkle a hodí se k chuťově výrazným masům jako je zvěřina, jehněčí, skopové, kachní, husí, také k sekaným masům, ale i k rybám, hojně se kombinuje například se štikou nebo úhořem. Většina kořeninových směsí na ryby obsahuje nějaké procento šalvěje. Přidává se také do omáček, nádivek, k ochucení sýrů. Ve staročeské kuchyni byla používána šalvěj lékařská tak často jako petrželka. Šalvěj je třeba používat ve velmi střídmém množství, aby nepřebila chuť pokrmu. Na rozdíl od většiny čerstvých bylinek ji lze přidávat do jídla již při vaření, protože výrazné šalvějové aroma se ve vysokých teplotách vytrácí jen pozvolna. Také proto se dá šalvěj použít i do marinád a do pečení. Šalvěj je součástí provensálského koření, ale i dalších směsí.

Šalvěj

Rozmarýn (trvalka) - V kuchyni se dají využít jak listy, tak květy a okrajově i zdřevnatělé větvičky. Listy jsou součástí provensálského koření, ale i samotné mají široké využití například k přípravě masa, tradičně ke skopovému a jehněčímu, ale i k jiným druhům včetně ryb. Velmi dobře se hodí do rajských omáček, do pečených brambor a do bylinkového másla a také ke grilované zelenině. Rozmarýn lze také luhovat v oleji nebo octě. Květy je možno kandovat a zdobit jimi sladké pokrmy. Rozmačkané s cukrem se mohou přidávat do kompotu a dodat mu nevšední vůni. Větvičky je možno použít k napichování špízů a lze je také pálit pod grilovaným masem, čímž se část aroma dostane do pokrmu.

Rozmarýn

Heřmánek (trvalka)

Heřmánek


Papričky (trvalka) – tak tyhle semínka jsem dostal jako bonus zdarma při koupi bylinek. A kupodivu roste to.

Nevím


motto

Zkušenosti spolubydlících


Míši limonáda z meduňky:
natrhám meduňku - nedělám to na dvacet lístků, třicet stonků... prostě vezmu hooodně velkou hrst - klidně i dvě, meduňkových listů - ty opláchnu od broučků. Svařím vodu - cca litr a nechám vychladnout - pak do toho dám lístky louhovat na 24 hodin (klidně i o nějakou hodinku déle) a samozřejmě uchovávám v chladu, potom scedím, přivedu k varu (pomalu zahřívám) - nasypu kyselinu citronovou a kilo cukru, svařím a naliji do lahví - ještě teplé. No a pak ucucávám - v létě s čerstvými lístky meduňky a kostkami ledu a v zimě do čaje na lepší náladu a vzpomínky na léto

Radčina koreandrová polévka:

Estragonový ocet:

Snítky estragonu se nechají vyluhovat v kvasném octě. Výsledek:
Estragon

a nejen bylinkami živ je člověk


ruze


ruze


Bylinka
Zpět na hlavní stránku
bylinka

Copyright (c) 12. února 2011 by Miloš Vondruška. Design by Webmaster
Související linky:

Čerstvé bylinky
Balkón jako rajská zahrádka
Kompletní průvodce pěstováním a využitím aromatických bylinek
Balkón jako rajská zahrádka
Pěstování bylinek na balkonech a za oknem
Salát z balkónu
Guerilla Stromovka
Živý  dům
Včely na domě