Inteligentní budova
Definice praví, že inteligentní budova pomáhá vlastníkovi,
správci i uživateli realizovat jejich vlastní cíle v oblasti nákladů,
komfortu prostředí, bezpečnosti, dlouhodobé flexibility a prodejnosti.
Inteligentní budova uspokojuje současné potřeby vlastníka a nájemce
budovy a může být jednoduše přizpůsobena jejich rostoucím nárokům v
budoucnosti, umožňuje úspory pořizovacích i provozních nákladů.
Toť suchá definice, která běžnému obyvateli domu neříká vůbec nic.
O inteligentních domech se mluví posledních 20 let ale ve skutečnosti
se v této oblasti postoupilo velmi málo.
Dnešní domy jsou technikou doslova prošpikovány, ale inteligence, která
by jednotlivé systémy v domě řídila, vyhodnotila data a
v neposlední řadě také přiblížila běžnému obyvateli bohužel chybí.
I když ve většině domů najdeme vodoměry, indikátory tepla, řídící
systém výtahu, řídící systém centrální kotelny, individuální termostaty
řídící vytápění v jednotlivých bytech, řízení osvětlení na chodbě,
zabezpečení domu i bytů, teploměry, barometry či vlhkoměry za každým
oknem, apod. většinou se jedná o samostatné systém, nebo několik
samostatných systémů, které vzájemně o sobě nevědí a nejsou zastřešeny
žádným vyšším dohledem, který by tyto řídil a dával srozumitelné data
obyvatelům domu. Obyvatel domu pak nemá aktuální, snadno dostupné a
systematicky tříděné údaje o provozu domu a o funkčnosti všech systémů,
ani analytické nástroje na zpracování naměřených dat. Dalším
úskalím "inteligence" domu jsou systémy pro dálkové odečítání vody a
tepla , které jsou většinou typu "off-line", což znamená, že při
provádění odečtu musí někdo oběhnout dům s bezdrátovou "čtečkou" a
stáhnout si data k sobě do počítače. Je zřejmé, že takto koncipované
systémy vlastně žádná průběžná telemetrická data neposkytují.
Analytické zpracování dat za účelem odhalení úniků vody, signalizace
nefunkčností měřidel, nebo dokonce průběžného vyhodnocování nákladů na
vodu a topení zde není reálné a přínos těchto systémů spočívá pouze v
tom, že uživatelům bytů nikdo nemusí vstupovat do bytu. Když ale
uživatel nemá své náklady trvale před očima, přínos takového systému k
šetření je omezený.
Jak jsme se v domě sami přesvědčili, tak samotný fakt, že náklady
se rozdělují dle skutečné spotřeby jednotlivých domácností, vedl
obyvatele domu k tomu, že ke své vlastní spotřebě přistoupili
zodpovědněji a množství spotřebované vody v domě kleslo o 50% a
množství spotřebovaného tepla kleslo o 40% . Po montáži vodoměrů si
zodpovědí uživatelé občas zkontrolují stav na vodoměrech, popř. displej
indikátoru tepla a hodnotu si zapíší na papír, ale tímto způsobem se
nedají dělat nějaké hlubší závěry o spotřebě v bytě, popř.
předcházet haváriím a ztrátám. Pokud však systém poskytuje uživatelům
bytů průběžné údaje o chování bytu a domu s přímou vazbou na
finance, tak se změní vztah uživatelů nejen ke "svému" ale i ke
společnému. Pokud je uživatel bytu on-line informován o své spotřebě
tak může rychleji zjednat nápravu v případě havárie.
V dnešní době není problém ve výpočetní technice, na trhu je
k dispozici nepřeberné množství jednodeskových počítačů
s různými procesory a operačními systémy, které poskytují
dostatek výpočetního výkonu na zpracování dat z libovolného domu.
Bohužel problém je v samotném sběru dat. Přesto, že jsou pro tento
sběr dat vyčleněny průmyslové frekvence 433 MHz nebo 868 MHz, každý
s výrobců si na této frekvenci komunikuje po svém a nějaký
centrální sběr je nemyslitelný.
Proto si nemohu nepoložit otázku, kdo za tímto tristním stavem stojí.
Odpověď je nasnadě, jsou to firmy vyrábějící zmíněná zařízení pro
budovy, neboť nejsou schopny či ochotny se dohodnout na standardních
rozhraních a protokolech, na kterých by jejich zařízení mezi sebou a
dohledy komunikovaly. Tento stav jim paradoxně vyhovuje, neboť uživatel
je odkázán jen na ně v případě koupě nového vodoměru či indikátoru
tepla, protože již má jejich bezdrátovou čtečku a nechce si pořizovat
novou.
Na těchto stránkách bych chtěl soustředit lidi, kteří by byli schopni
přispět svojí troškou do mlýna k vývoji zařízení, které by bylo
schopno telemetrické data, přes rozdílnost jednotlivých zařízení
"on-line" sbírat a informovat obyvatele co se v domě aktuálně děje, ale
také data zálohovat, tedy poskytovat informace nejen správci domu, ale
i jeho obyvatelům. Každý uživatel bytu by se mohl přes VelNet podívat
na informace a analytické výstupy, které se vztahují k jeho bytu, popř.
dostávat týdenní reporty přes E-mail, nebo obdržet varovnou SMS
v případě že denní spotřeba vody či tepla překročí jím nastavenou
mez.
Toto je tedy utopie které bych chtěl dosáhnout nejen v našem domě.
Systémy v domě:
V současné době se v našem domě nachází tyto systémy:
Řídící systém výtahu
Stará dobré reléové řízení. Dle výtaháře by šlo z reléovky
vytáhnout pár spínačů a nebyl by problém
řízení domovního vchodu (elektronický vrátný) -
systém regulace výměníku
měřiče spotřeby vody a tepla s bezdrátovým výstupem pro dálkové
odečítání
Inteligentní budova
HW kompatibilní s inteligentní budovou
Copyright (c)
20. května 2011 by Miloš Vondruška.
Design
by
Webmaster
Související linky:
Central
energy
management
(Demo uživatel - login: democem1;
heslo: democem)
Android@Home
-
digitální
domácnost
ovládaná
Androidem
Ambivalence systémů řízení inteligentních
budov
Inteligentní
budova
Inteligentní
budovy
Systémy
používané
v
"inteligentních" budovách
Systémy
a
komponenty
používané pro automatizaci budov
Inteligentní
budovy
Inteligentní
budovy
-
stav
v
roce
2009
Inteligentní
panelák?
ZigBee - bezdrátová
technologie